Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Atentát

26. 11. 2015 16:39:00
První atentátník Václava Klause není Vondrouš, nýbrž JÁ ! ! ! Fakt. Pan Klaus ještě nebyl prezident, ale předseda vlády ČR. Já ne rozvedená, předdůchodová OSVČ, ale atraktivní manželka jednatele, ředitele úspěšné nadnárodní firmy.

Nepamatuji si rok události. Jenom mozek archivuje již zemřelého člena tehdejší vlády pana Luxe. V té době považovaného za nejvíc zlobícího politika. Vše dávná minulost! O Luxových nevyzpytatelných počinech plynul i můj nečekaný dialog s tehdejším panem premiérem.

Semlelo se to nečekaně. Mateřská mezinárodní firma mému manželovi draze zaplatila účast na prestižním ekonomickém fóru v Praze. Já vždy připravená úspěšně reprezentovat, / v tomto případě s perspektivou pouze na štěrkovém parkovišti na Žofíně mezi Audi a auty ještě vyšší třídy/, ocitla se nechtěně v neopakovatelné životní roli. V roli atentátnice. V černém kostýmku od Kenza.

Abych pochopila, v reálu viděla velikost i význam ekonomického fóra v životě mého muže, rychle vplul i se mnou do foyer Žofína.Umožnil mi na vlastní oči vidět politickou, vládní, ekonomickou smetánku. Nekompromisní scanner před vstupem do konferenčního sálu nepustil dál jeho legální kvér. Nakolik se mnou se nikde jinde než na parkovišti a ve foyer nepočítalo, skončila legálně držená zbraň bezpečně v mé luxusní černé kabelce. Ta s rozměry pytle na zajíce polkne mléko, tenisové výplety, noviny, zdravotní vybavení, izolační pásky, prostě všechno, co charakterizuje kabelku zralé ženy myslící na všechno. Najednou výrazně ztěžkla. Pan ředitel zůstal odlehčen a neškodný, já nečekaně ozbrojena. On vpuštěn dál splynul s davem ve velkém sále, usazen na sedadle adekvátním poplatku. Já zůstala přede dveřmi za čumila politických celebrit. V hlavě s fata morgánou pražských obchodů. Vznešené pomyšlení!

Dodnes se mi vybavuje první dojem davu ze Žofína - všude černo. Kontroly u vchodu, hostesky, policajti u scanneru, hosté, všichni v černém. Ekonomické fórum je funus? Má snad význam pohřbu? Mé rozjímání náhle přeruší skupina černooděnců . Přichází premiér Klaus s ochrankou v bezpečnostním útvaru odborně pojmenovaném " vajíčko". On ve středu a kolem zavalití kluci z ochranky. Rychlým krokem nečekaně vcucnou mezi sebe i moji bytost. Vytvoříme nový bezpečnostní útvar " supervejce". Černá jak oni, leč bez výrazu gorily, vyholeného zátylku, poslechových drátků, scanneru /ten Klaus nerad / grátis, laskavě uvedena usedám s nimi do VIP první řady. Odsud se neutíká, určitě ne za situace, kdy jsem se nechtěně stala součástí vládního doprovodu. Kvér ČZ 83 tajně tíží v kabelce mé lůno.Manžel nevěřícně kouká. Mé uši zahlcují různé informace o ukazatelích, trzích, burzách, prognózách. Poslouchám otupěle, bez zájmu, rozvláčné odborné lahůdky určené všežravým ekonomům.

Po několika hodinách bezduché přítomnosti s vysazeným mozkem a vnímáním, následuje luxusní raut pro vyvolené. V malém salonku pouze pro premiéra, VIP a zahraniční hosty. Na to by manželovy tisíce za normálních okolností nestačili. Všechno, celá hostina probíhá ve stoje. Bez možnosti odložit tašku. Zvědavě zkoumám barevné mini jídlo, vizuálně nerozlišitelné slané od sladkého. Koukám na ochranku, která v bezpečném prostoru nestřeží a nechává předsedu vlády klábosit se mnou. Ani nevím jak, nečekaně zůstávám u kulatého stolku úplně osamělá v dialogu s Klausem. Pouze my dva. Bez blízkosti ochranky. Moje .pravá ruka v tašce nervózně konejší zbraň nadupanou zásobníkem. V průběhu premiérova monologu, jak politicky vyřídit Luxe, honí moji mysl absolutně jiná představa. Kam mu to střelím. Určitě nezamířím nahoru. Co když netrefím hlavu? Střela skončí ve vzduchu , bez účinku. Vhodné bude možná zalomit ruku v lokti do pravého úhlu. Ta rána pak půjde přímo do břicha. Níž ne, to je blbé naprat mu to do koulí. Neuvěřitelně napjatá, vzrušená, rozechvělá řeším zásadní dilema. Udělám, neudělám, střelím, nestřelím............. Ovšem představa, že premiérova střeva zacákají moji značkovou kabelku, rozhodla. Nechám ho žít.

/fejeton/

Autor: Alžbeta Vlčková | čtvrtek 26.11.2015 16:39 | karma článku: 17.10 | přečteno: 865x

Další články blogera

Alžbeta Vlčková

Indický běžec

Můj život je od narození úzce spjatý se zvířaty. Dělají si se mnou co chtějí, neustále na vítězné vlně. No uznejte, jejich likvidační, ničivá převaha děsí.

1.4.2017 v 20:39 | Karma článku: 20.16 | Přečteno: 533 | Diskuse

Alžbeta Vlčková

Muž 50+

V dnešní době velice žádaný vyhledávaný živočišný druh. Na roztrhání. Cenné zboží. Výsadně dominuje teritoriu placených seznamek, lačnému hledáčku mladých i starších žen. Nikoliv trhu práce.

30.3.2017 v 18:53 | Karma článku: 30.79 | Přečteno: 2198 | Diskuse

Alžbeta Vlčková

Volby

Znesvětím ledacos. I volby. Znemožním spoluobčanům házet hlasy, dokonce dokáži pozastavit zaběhnutý koloběh volebního aktu.

25.9.2016 v 17:38 | Karma článku: 17.21 | Přečteno: 681 | Diskuse

Alžbeta Vlčková

Dovolená po "italsku"

Neexistuje jenom báječný film „Manželství po italsku“ se Sophii Loren a Marcellem Mastroianni. Mně se povedl fenomén „Dovolená po italsku“. V hlavních rolích obstarožní hvězdy - kamarádka Evča a já.

23.4.2016 v 18:14 | Karma článku: 18.16 | Přečteno: 761 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martin Faltýn

Dřěvo sě šišou odievá

Což není nic jiného než parafráze názvu známé české středověké lyrické básně. Nuže, na jaře listí - na podzim šišky. Ale lyriku ode mne nečekejte, spíše pár fotografií a úvah.

23.11.2017 v 18:00 | Karma článku: 4.81 | Přečteno: 161 | Diskuse

Klára Tůmová

Nechoď pryč!

"Miláčku, poď domů, já fakt musim jít!" Koukám na hodinky, což v zimní výbavě není jen tak, a přemýšlím, zda má ještě cenu stresovat se tímhle autobusem, když za chvilku jede další...

23.11.2017 v 17:01 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 241 | Diskuse

David Vlk

Pane, vy jste čuňas, aneb rána jsou již chladná a vánoce za rohem.

V kapse mi šustí pytlík na psí hovínka a já čekám. Včera jsem zrovna četl, jak je takový hovínko pro horolezce na Nanga Parbatu vítaným zdrojem životodárného tepla.

23.11.2017 v 14:36 | Karma článku: 30.49 | Přečteno: 1034 | Diskuse

Petr Omelka

Gitans - cikáni po francouzsku

"Svoboda je poznaná nutnost," prohlásil kdysi jeden vousatý chlapík. Měl pravdu. Cikáni to ale věděli od nepaměti.

23.11.2017 v 14:03 | Karma článku: 23.26 | Přečteno: 1074 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Dobrá fotka je ulovením vzácného momentu, co neumře časem (obhajoba vítězného snímku)

Stejně jako to říkáme o dobré reportáži, co vytáhne věc v čase aktuálním na světlo boží, ale dobrá, čtivá a platná obsahem a poselstvím je i za sto let. Jako se zdaří stejné malíři, jako Michelangelův David má v očích odhodlání

23.11.2017 v 13:17 | Karma článku: 14.83 | Přečteno: 512 | Diskuse
Počet článků 16 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 927

Svobodomyslná, nezávislá žena, bez strachu projevit svůj názor a postoj. Těším se ze života v této zdeformované společnosti, která zapomíná a přestává respektovat mnohé lidské hodnoty.

vlckova@artvlckova.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.